Ošklivost jako estetická kategorie dneška?

5. 07. 2019 12:27:57
V tomto textu se budu věnovat ošklivosti jako estetické kategorii, která je přítomná např. v modelingu a v souvislosti s tím se pokusím popsat dnešní stav, kdy jsou hranice umění a estetických kvalit nejasné víc než kdy dřív.

V každé době samozřejmě máme určitý ideál krásy. Pokud bychom intuitivně měli určit ženu, která určitý ideál krásy zastupuje, a to bez ohledu na kontext a dobu, nejsem snad daleko od pravdy, že většině lidí vytane na mysli Marilyn Monroe, která je již jakousi kultovní postavou v dějinách krásy. Pokud by se však taková žena zjevila dnes, můžeme se jen dohadovat o tom, zda by si svůj status nejkrásnější ženy obhájila. V její neprospěch by jistě svědčil dnešní kult fitness. Podíváme se na populární modelku současnosti, která stejně jako Marilyn Monroe oplývá „ženskými tvary“, Kim Kardashian. Kim představuje momentálně světovou ikonu, co se vzhledu týče, přesto ji však od Marilyn cosi liší. Tento rozdíl souvisí právě s dnešním ideálem, že žena musí mít pevné tělo – tedy ať má velká prsa a pozadí, ale musí mít i pevné břicho s minimem tuku a vypracovaná stehna, aby dosáhla nejvyššího možného sex-appealu. K tomu bych ještě doplnila štíhlé paže.

Míry 90-60-90 jsou založené především na jakémsi poměru, který vyplývá z biologických předpokladů, na nichž je založena přitažlivost, na které je závislá sexuální reprodukce. Neznamená to tedy, že bychom se museli pevně držet zmíněných čísel, ale zjednodušeně to znamená mít prsa, pas a pozadí v poměru 3:2:3. Takový tvar těla by měl přilákat pozornost opačného pohlaví a vyvolat touhu po sexu. Příroda to má zkrátka v tomto ohledu vymyšlené, ať už jde o lidi nebo zvířata. Pokud se podíváme na nejednu soutěž Miss, zjistíme, že tento poměr je pro její soutěžící typický. Na Kim Kardashian, která je rozměrnější než průměrná dívka Miss, můžeme vidět, že prsa a pozadí větších rozměrů nijak neubírají na kráse, pokud jsou ve správném poměru mezi sebou a s mírou pasu. K tomu je přidán faktor již zmíněné „zpevněnosti“ celého těla.

Na módních přehlídkách se často setkáváme s ultra štíhlými modelkami. Modelky s velmi malým poprsím, plochým pozadím a s přes kůži prosvítajícími kostmi. Proč tomu tak je, když z biologického hlediska nemohou opačné pohlaví zaujmout a modelkou se přece může stát pouze krásná žena, ne? Zde zjevně fungují naprosto jiná pravidla. Modelka na módních přehlídkách prezentuje nějaký produkt či umělecké dílo – ať si vybereme jakékoliv zařazení, jedná se o objekt, který je skrze ní představován divákům. Pokud chápeme návrhářství jako umění, krása není nutná, naopak může být na škodu. V dnešní době se často setkáváme s modelkami, které nejen, že nemají přitažlivou postavu, ale zároveň bychom je ani v obličeji neoznačili za krásné (takový popis by mohl samozřejmě sedět i na muže, v rámci úspornosti se však zaměřuji pouze na jedno pohlaví). Proč tomu tak je? V umění krása není rozhodně jedinou estetickou kategorií, vedle ní existuje právě i ošklivost, která je v postmoderní filozofii pojena se vznešenem, o čemž pojednáme níže. V souvislosti s dvěma sex symboly – Marilyn a Kim – jsme řešili „krásu biologickou“, která je spojena s praktickým účelem – rozmnožit se. Nyní se pokusíme vejít do sféry estetické, oproštěné od jakýchkoliv praktických potřeb, a ukážeme, jak v tomto kontextu může ošklivost fungovat, co znamená vznešeno, a jak souvisí popularita vzhledově zvláštních modelek s popularizací umění obecně.

Moderní a postmoderní umění rozhodně nedisponuje pouze krásnými uměleckými díly, ale také ošklivými, anebo prostě díly, která většina laické veřejnosti nechápe. Pokud návrhář-umělec vybírá pro svá umělecká díla modelky, rozhodně se na ně nedívá prizmatem objektu touhy, od svých biologických potřeb se distancuje, tak jako to děláme u recepce či tvorby uměleckých děl, protože modelka, která jeho umělecké dílo prezentuje, je na mole jakousi součástí umělcova díla. Modelka odpovídá potřebě návrháře – pokud se podíváme na přehlídku spodního prádla Victoria Secret, asi uznáme, že zde se jedná spíše o produkty než o umělecká díla, už jen kvůli dostupnosti značky. „Andílci“ samozřejmě potřebují mít křivky, ve kterých spodní prádlo vynikne a zároveň vyvolá pozitivní reakce, které jsou třeba pro popularitu značky, a tedy prodej jejích produktů. Nicméně mám pocit, že vizualizací dnešního světa a jakousi zpopularizovaností umění, až jakýmsi jeho znásilněním (na Tinderu mi kdysi jeden kluk napsal „holka, ty seš art“; nebo tašky s obrovským nápisem „BUY ART“...), se dostávají do popředí i na první pohled nekrásné modelky. Průmysl asi pochopil, že lidé chtějí víc než jen krásu, že chtějí zajímavost i za cenu ošklivosti. A tak i když si chcete koupit tričko na jednom z webů s „prémiovými“ značkami za pět set, je dost pravděpodobné, že ho na sobě bude mít modelka s křivým nosem a nesymetrickým obličejem s vážným nebo drsným výrazem ve tváři, která by mohla ztvárnit roli podivína v psychologickém dramatu.

Postmoderní filozof J. F. Lyotard rozpracovává koncept „vznešena“. Toto téma nalezneme již u filozofů 18. století: Edmunda Burka a Immanuela Kanta. Vznešeno a krása jsou dvě estetické kategorie. Pro to, abychom je pochopili, se musíme oprostit od běžného významu slova „vznešené“ – něco nadřazeného či vysoce postaveného. Krása je něco, co je oproti vznešenu jednoduché vnímat, při recepci krásného předmětu dochází k harmonii. Naše představivost i rozvažování jsou v souladu, následuje potěšení. Oproti tomu u vznešena potěšení přichází nepřímo, a to skrze bolest, která vyvěrá z nesouladu představivosti a rozvažování. Následně však k souladu dojde, protože si uvědomíme, že to, co představivost pojmout nedokáže, rozum ano. Jedná se tedy o jakousi oslavu našeho rozumu, potěšení z toho, že díky rozumu jsme vysoko nad přírodou. V recepci vznešeného je tedy nutné rozvažování, přemýšlení, přímé smyslové potěšení zde nefunguje. Vznešené mohou být právě objekty ošklivé. Následně budeme pracovat s tímto spojením ošklivého se vznešeným.

Pokud tento model aplikujeme na námi rozpracovanou tématiku, můžeme modelky, které bychom na první pohled neoznačili za krásné, „promyslet“. Jejich vzhled může být esteticky hodnotný, a to dokonce hodnotnější než vzhled krásný. Jejich estetika neapeluje na naše smysly, ale má spíše něco z filozofie. Tak jako moderní díla: Picassovy obrazy bychom mohli označit na dětské výkresy, expresionistické malby byly ve své době většinovou veřejností zavrhovány, vzbuzovaly hnus, odpor. Tuto bolest z prvotní nesjednocenosti však musíme překonat, abychom dospěli ke skutečné hodnotě díla. Pokud vnímáme lidské tělo a tvář smysly, budeme oceňovat krásu, která je pro nás neproblematická. Narušení našeho navyklého způsobu vnímání a myšlení bolí, vzniká bolest spojená s nejistotou, které se chceme vyvarovat. Myslím, že v dnešní společnosti dochází k postupné popularizaci jiných forem než krásných, společnost vyžaduje od vizuálních objektů něco víc než jen krásu. To je pochopitelné v souvislosti s postmoderní dobou, kde každý může být „krásný“, každý může mít svůj názor i pravdu. Tato liberalizace společnosti nám zpřístupňuje ošklivost. Vznešeno je spojeno s něčím šokujícím. Tento moment se možná postupně vytrácí, pokud se ošklivé stává estetickou normou a nachází svou propagací např. skrze modeling své místo vedle krásy, resp. jak bychom lidově řekli, pokud „vidíme krásu v ošklivosti“. V tom případě se však bude jednat o odduchovnění vznešeného, podstata vznešeného – moment šoku, bolesti, rozumové činnosti – se vytratí a „ne typicky hezké“ či „ošklivé“ modelky budeme prostě vnímat esteticky pozitivně, stejně tak, jako jsme do teď vnímali modelky krásné.

Domnívám se, že typ vnímání, který nemá se vznešenem nic společného, můžeme nalézt u některých jedinců i dnes. Pokud vzrůstající popularitu ošklivosti chápeme mimo jiné jako důsledek již zmiňované zpopularizovanosti umění, nabízí se termín „umělecký snobismus“. Protože je dnes umění cool, je ve finále obdivováno všechno, co jako umění vypadá. Duchovní stránka umění je opuštěna v galeriích, ale ART je všude. Stejně tak tedy vzrůstající popularita nekrásných modelek může souviset s pouhým povrchem, protože je cool vypadat odlišně.

Tato problematika by si zasloužila komplexnějšího probádání především v souvislosti s postmoderní dobou, ve které se nacházíme. Naším cílem bylo především upozornit na postavení ošklivosti (a nabídnout tento fenomén k promyšlení v souvislost se vznešenem) v dnešní době, kdy se mimoumělecká a umělecká sféra potkávají víc než kdy jindy.

Autor: Tereza Vydrová | pátek 5.7.2019 12:27 | karma článku: 23.13 | přečteno: 5800x

Další články blogera

Tereza Vydrová

Vznešenost jako aspekt elektronické hudby

V následujícím textu se pokusím uvést do souvislosti aspekt vznešenosti s typem elektronické hudby, kterou produkuje německý dj Recondite. Svou myšlenku formuluji netradičním způsobem: do úvahové části vstupuje umělecký úsek.

1.4.2019 v 8:59 | Karma článku: 7.23 | Přečteno: 244 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Vladimír Špurek

Sŕŕŕŕ

báseň Janka Neriho Sŕŕŕŕ báseň Janka Neriho Sŕŕŕŕ báseň Janka Neriho Sŕŕŕŕ báseň Janka Neriho Sŕŕŕŕ báseň Janka Neriho Sŕŕŕŕ báseň Janka Neriho Sŕŕŕŕ báseň Janka Neriho Sŕŕŕŕ báseň Janka Neriho Sŕŕŕŕ báseň Janka Neriho Sŕŕŕŕ báseň

19.9.2019 v 17:10 | Karma článku: 3.15 | Přečteno: 120 | Diskuse

Karel Sýkora

Hrst židovských vtipů

Tentokrát jsem si je všechny vypůjčil z facebookové skupiny židovských vtipů. Co oceňuji je to, že si Židé dokážou udělat legraci sami ze sebe.

19.9.2019 v 11:02 | Karma článku: 10.27 | Přečteno: 161 |

Milena Zelenková

Recyklovaný komparz

Na každém kroku chybí lidi. Televizi nevyjímaje. Co se dá dělat, nutno recyklovat. U herců běžná praxe. Nakouknete a nevíte: vidíte seriál A nebo B? C to být nemůže, tam přidali Suchánka.

18.9.2019 v 7:20 | Karma článku: 13.72 | Přečteno: 491 | Diskuse

Martin Braun

Nechte už toho Karla Gotta na pokoji

Od chvíle kdy oznámil veřejnosti, že trpí leukémií, není den kdy bych si na nějakém zpravodajském serveru nepřečetl "novinky" o tom jak nemoc probíhá a co se děje.

17.9.2019 v 16:08 | Karma článku: 43.00 | Přečteno: 6254 | Diskuse

Petr Fabera

StarDance X

Za necelý měsíc, přesně 12.10.2019, zazní známá znělka a uvede již desátou řadu oblíbené soutěžní taneční zábavné show StarDance.

16.9.2019 v 8:08 | Karma článku: 16.07 | Přečteno: 735 | Diskuse
Počet článků 2 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3022

"Prüfen Sie, ob er in der tiefsten Stelle Ihres Herzens seine Wurzeln ausstreckt, gestehen Sie sich ein, ob Sie sterben müßten, wenn es Ihnen versagt würde zu schreiben. Muss ich schreiben?" - Rainer Maria Rilke

Najdete na iDNES.cz